Mistr Jün-men: Záznam o čchanovém učiteli zvaném Brána mračen
Rozhovory
Mistr vstoupil do síně dharmy a pravil: „Pokud zde předložím
kóan a stane se to, že vy ho hned budete považovat za něco
pochopitelného, tak jsem jen rozhazoval výkaly na vaše hlavy.
I kdybyste dokázali pochopit celý svět na jediném vlásku,
tak to stále bude, jako bych operoval zdravý kus těla.
Za každou cenu musíte nejdříve dosáhnout určitého stupně
uvědomění. Pokud ho nemáte, nesmíte si namlouvat, že
ano. Spíše byste měli ustoupit a hledat své skutečné základy
a snažit se pochopit, co říkám!
Ve skutečnosti ve vás neexistuje jediná věc, která by byla
zdrojem porozumění nebo pochybností. Spíše se zaměřte na
to jedno jediné, na čem záleží! To ve vás však působí bez jakéhokoli
úsilí; vy a patriarchové (buddhové) nejste odlišní!
Protože kořeny vaší víry byly vždy mělké a následky vašich
zlých činů se tyčily až do nebes, všichni shledáváte, jak se
vám teď na hlavách klubou rohy. Nosíte své brašny145
s mísou do tisíců vzdálených vesnic a osad: z jakého důvodu
se tak klamete? Je zde něco, čeho se vám nedostává? Kdo
z vás nemá, co si zaslouží?
Ačkoli přijímáte, co vám říkám, nezdá se, že byste na tom
byli nějak zvláště dobře. Neměli byste se chytat na háček
druhých ani bezduše přijímat jejich pokyny. Ve chvíli, kdy
spatříte starého mnicha otevírat ústa, máte sklony cpát si
ty jeho balvany na ty své, a když se shlukujete v malých
skupinkách, abyste rozebírali jeho slova, jste jak ty zelené
mouchy na výkalech, co se tam neustále tetelí, aby si slízly
kus žvance! Jaká škoda, bratři!
Staří mistři vám nedokázali pomoci, když kvůli vám vyčerpali
celý svůj život. Tu pronesli slovo, tady zas útržek věty,
aby vám předali nápovědu. Musíte pochopit následující:
dejte vše stranou a zapojte své vlastní úsilí, a garantuji
vám, že se alespoň minimálně k něčemu doberete. Neváhejte!
Neváhejte! Čas na nikoho nepočká a s výdechem
nezískáte jistotu dalšího nádechu! Nebo máte snad nějaké
náhradní tělo, které můžete obětovat? Měli byste tomu věnovat
naprostou pozornost! Nebuďte nedbalí!“
Mistr Jün-men vstoupil do dharmové síně, aby přednesl formální řeč: „Dobře se ví, že mělkost [ctnosti] je trendem dnešní doby a že tato generace žije v posledním období napodobování Buddhova učení; proto když se dnes mniši vydají na sever, nazývají to ‚uctívání Maňdžušrího‘, když se vydají na jih, říkají tomu ‚pouť do Nan-jüe‘. [Lidé, kteří] takto putují a vystupují jako žebraví mniši, jen plýtvají dary věřících. Jaká hanba! Když se jich někdo na něco zeptá, ihned se ukáže, že jejich mysl je potemnělá, jako místnost bez okenic; tráví jen den za dnem marněním svého času. Jsou zde i někteří další, kteří studují až k zbláznění a soukají do sebe celé stohy informací, schopní naučit se různé výroky a všude se pídit po jedněch a týchž slovech. Tito lidé si pak nechají říkat ‚ctihodný mnich‘ a bez jakýchkoli výčitek odhánějí šlechetné lidi, a tak vytvářejí velmi neprospěšnou karmu. Nestěžujte si, že vás nikdo nevaroval, když jednoho dne skončíte ve spárech vládce pekla Jamy! Ať již jste neznalý novic, nebo letitý mnich, musíte prokázat svou duchaplnost! Neukládejte si nadarmo do paměti výroky [druhých]: i nepatrný náhled do skutečnosti je lepší než moře klamu. [Jinak] budete jen nadále klamat sami sebe. Co je s vámi v nepořádku? Předstupte [a ven s tím]!“