Š’-tchou Si-čchien (700-790)

Shoda rozdílu a jednoty

Mysli velkého indického mudrce bylo bez potřeby slov důvěřováno na Západě i Východě. Lidské schopnosti mohou být mělké nebo pronikavé, přesto na stezce nelze nalézt patriarchy z jihu nebo severu. Duchovní zdroj je jasný a zářící. Nepostřehnutelně se rozlévá a větví. Chápat se věcí je jistě nesprávné, soustředit se pouze na podstatu nemůže být také zváno osvícením. Smysly a předměty smyslů ve všech svých ohledech vstupují buď do vzájemného kontaktu, nebo nikoli. Pokud ano, činí tak společně; pokud ne, zůstávají oddělené. Barvy se přirozeně odlišují v sytosti a vzhledu; zvuky přinášejí potěšení nebo žal. V temnotě nelze odlišit, co je nahoře, a co dole. Ve světle je však patrné, co je čisté a co není. Čtyři elementy následují svou vlastní přirozenost, jako dítě svoji matku: oheň žhne, vítr vane, voda svlažuje a země zůstává pevná. Barvy jsou pro oči, zvuky pro uši, vůně pro nos, sůl a ocet pro jazyk Ale podle pravé dharmy, opadané listy se navrací zpět ke kořeni a pramen se navrací ke svému zdroji. Proto „vznešené“ a „nízké“ jsou jen pouhá slova. Ve světle se nachází temnota, ale nespatřujte v ní temnotu. V temnotě se nachází světlo, ale nespatřujte v něm světlo. Světlo a tma jsou protiklady, jako kráčení vpřed a vzad. Každá věc má svůj účel: je jen otázka, jak bude naplněn. Jevy do sebe zapadají jako víko na krabici, zatímco podstata dopadá jako šíp do čekajícího terče. Když vyslechnete tyto slova, snažte se pochopit jejich smysl – nevytvářejte si svá vlastní pravidla. Pokud se vám stezka neukazuje přímo před očima, jak po ní můžete kráčet? Postup není otázkou vzdálenosti, takže pokud zbloudíte, hory a řeky se od vás odloučí. Se vší pokorou vám sděluji toto hluboké učení, a žádám vás: neplýtvejte časem!